Někdy mám velikou radost, že jsem (ještě pořád) náctiletá holka, a mám tudíž veškeré právo chovat se podle toho. V zásadě myslím to, že když mě něco zaujme, můžu reagovat jako poblázněná fanynka. Můžu čekat u internetu, až někdo nahraje ke stažení nový díl oblíbeného seriálu, okamžitě ho v emocionálně nabitém rozpoložení zkouknout, chodit pak po městě s lechce maniakálním výrazem a všem vykládat, že by se na toho Sherlocka rozhodně měli taky podívat, tak ať sebou koukají hodit, protože poslední epizoda byla perfektní a o strašně moc přicházejí, když si ji nepustí, že Sherlock je fešák, má nádherný hlas, že (pre)slash je geniální věc a v Sherlockovi je ho plno a tak podobně. Zkrátka - posledního dílu druhé série Sherlocka jsem se trochu obávala, ale naprosto si mě získal.
A protože nemám s kým svoje dojmy probrat, rozhodla jsem se zneužít blogu. Snad to nebude vadit.
Sigam, připrav se, rozbor pěkně od začátku. Takových... ehm, pár bodů. (Za překlepy se omlouvám, za některé může i sám Word, který se rozhodl, že třeba slovo "seriál" neexistuje... a za některé alkohol.)
Následující část obsahuje SPOILERY.
The National - Sorrow
Don't leave my hyper heart alone
On the water
Cover me in rag and bones, sympathy
Cause I don't wanna get over you
1) Hned úvodní scéna
- JW: My best friend Sherlock Holmes is dead.
Ještě se mi snad nestalo, aby mě seriál tak uzemnil prvníma dvěma minutami. (Sakra, rozbrečet se u páté věty? Kde to jsme? :D)
2) Scéna, kde se oblékají na soud, ve mně okamžitě vyvolala asociaci s tou, kde se v QAF před svatbou oblékají Brian a Justin. :D
3) Scéna v umývárnách u soudu
- SH: You repell me.
Kdyby mi tohle řekla taková charismatická osoba jako Sherlock, asi do smrti chodím kanálem. :D
4) V soudní síni
- Judge: Do you think you could survive for just a few minutes without showing off?
- SH: Eh…
Sherlock, no. xD
5) Po rozsudku
- JW: Don't do that.
- SH: Do what?
- JW: The look.
- SH: Look?
- JW: You're doing the look again.
- SH: I can't see it, can I? That's my face.
- JW: Yes, and it's doing a thing. You're doing a we-both-know-what's-really-going-on-here face.
- SH: We do!
- JW: No, I don't. Which is why I find the face so annoying.
xD
6) Výslech u školy:
- GL: Go easy…
- …
- SH: WHAT ARE YOU? AN IDIOT, A DRUNK OR A CRIMINAL?
xD
7) Scéna s nalezením stop po dětech
Miluju Andersona! Oficiálně moje oblíbená postava, bez něj by tam nebyla legrace. :D Už od prvního dílu - je mi ho skoro líto. :D ( "Rache, German for revenge. She could be trying to tell us someth..." "Yes, thank you for your input." xD)
8) V laboratoři
- MH: You look sad… when you think he can't see you.
Awwwwwww… ♥♥♥ krát ležatá osmička. Msdjhdkfjedjflkdúsdks!!! *flails* Nepotřebuje komentář. :') Mollyyyyyyy, tys to zabila! Konečně věta, za kterou tě zapisuju do seznamu oblíbených postav. (A důležité je všimnout si, jak na Johna předtím Sherlock kouká. :))
9) Scéna s taxíkem
- SH: This is my cab, you take the next one.
- JW: Why?
- SH: You might talk.
Kamarád do deště, fakt. xD
10) 221B Baker Street
- JW: No, I know you for real.
- SH:100 %?
- JW: Nobody could fake being such an annoying dick all the time.
♥. xD
11) Po zatčení Sherlocka
- Superintendant: What are you looking at?
- JW: *bang*
Tady jsem se fakt smála. Ten chlápek si ji zasloužil. :D
12) Na útěku
- SH: Take my hand.
- JW: Now people will definitely talk.
Už dávno mluví. xD Naprosto zbožňuju, jak tyhle dva schvalují postavy v seriálu, tvůrci, herci, fanoušci… Pravda je taková, že jakákoli další důležitá postava mezi nimi by všechno rozbila a úplně zničila vztah, na kterém je ten seriál vybudovaný. Bromance, romance… cokoli. Hlavní je, že ti dva pro sebe tolik znamenají a nikdo se mezi ně nestaví. Sherlock/John je pro mě canon.
13) Scéna s Johnem a Mycroftem
Strašně se mi líbí, jak Martin Freeman v tomhle kousku hraje. Podobně skvěle odehraná mi připadala scéna před dvěma díly, kde si John povídal o Sherlockovi s Irene… ("What do you normally say? You've texted him a lot!")
14) Sherlock a Moriarty na střeše
- JM: Your friends will die if you don't.
- SH: John?
První, kdo ho napadne - samozřejmě. :) Úplně mě fascinuje, jak je na Sherlockovi vždycky vidět panika, když Johnovi hrozí nebezpečí. U bazénu, ve scéně u trezoru… Je to tak nějak decentní, ale naprosto zřetelné - výborně zahrané!
15) V celé scéně na střeše jsem se neorientovala - ale v dobrém slova smyslu. Rozhodně si udržela moji pozornost.
16) Pak samozřejmě scéna s telefonátem - u té jsem se vynervovala na plné čáře. Tušila jsem, že Sherlocka podobně jako Doyle nechají tvůrci přežít, ale stejně… Chudák John. Sherlock hraje, ale pro Johna je to příšerný zážitek. (Záchvat slashoidnosti jsem dostala u toho, jak mají k sobě - náhodou - natažené ruce. *___*)
Krom toho jsem asi praštěná, ale i samotný skok ze střechy mi připadal impozantní. Docela mi při něm zatrnulo. (Podobně se mi líbilo, jak byla udělaná scéna, kde Sherlock odhalí heslo na Irenině telefonu.)
A Martin Freeman je zase perfektní. "Jesus, no…" :'(
17) Zase u psycholožky
- Psychologist: The stuff that you wanted to say but didn't say it… Say it now.
- JW: No. Sorry, I can't.
Tak tohle poskytuje hodně prostoru pro fantazii. (Nebo málo, protože já mám jedno jediné vysvětlení, co je touhle narážkou myšleno.) J'adoooooore! ♥ Rozhodně oblíbená scéna. Odaskfjfdfdjfdofiifjkůljhhfghfjhkdfjhsdf!!! *_____*
18) Hřbitov
Všimla sis, že Mrs Hudson "ships" Sherlock/John? (Jak se to řekne česky? O____o)
19) Závěrečná scéna
Jak John začne otlapkávat Sherlockův hrob, nějak ve mně všechno roztává. :'D
OMG. OMG? OMG! Mě to úplně odrovnalo! Nevím, jestli budu schopná příští dny cokoliv dělat. Naposledy jsem takhle brečela u Brokeback Mountain (Alone on the Water sem teď plést nebudu)...
A VÁŽNĚ by mě zajímalo, jak to přežil? Proboha, to bylo tak úžasné! Jak to mohli tak zahrát? Awwwwwwww.
Dobře, už se uklidním. Neeeeee, neuklidním! :D :(